Oficiální webový portál příspěvkové organizace Zámek Klášterec nad Ohří

ico facebook  ico instagram  ico youtube          

Weberův dům

IMG 9030

Weberův dům je jedním z pozůstatků thunovské klášterecké porcelánky založené v roce 1794. Nachází se na kraji starého města u silnice I/13 u kruhového objezdu. Přímo u něho a zároveň kousek od Weberova domu je dodnes zachované torzo nejstarší pece postavené již v roce 1794. Prázdné interiéry Weberova domu plánuje město proměnit v městské muzeum.

 

 

 

 

Muzeum města

IMG 9030

Weberův dům je jednou z mála dochovaných budov, které byly součástí staré porcelánky. Tato stavba, postavená patrně v první polovině 19. století, byla pojmenována po zakladateli klášterecké porcelánky, kterým byl Jan Mikoláš Weber. Dům je majetkem města Klášterec nad Ohří. Jelikož je již celá léta nevyužívaný, rozhodlo se město umístit do jeho interiérů městské muzeum. Město Klášterec nad Ohří a jeho okolí je součástí krajiny s mnoha příběhy. A právě díky těmto příběhům se budoucí návštěvník muzea seznámí s historií. Muzeum města bude spolu s dalšími středisky součástí organizace Zámek Klášterec nad Ohří, p. o.

 

 

Projekt nového muzea byl vytvořen v roce 2017 společností M Plus spol. s r. o. V současné chvíli jsou hledány finanční prostředky na jeho realizaci. Přestože se fyzicky ve Weberově domě nic neděje, pracuje se intenzivně na jeho náplni, která mu vdechne nový život. Sběr a sepisování historických informací je nekonečným příběhem. Pojďme se nyní podívat na to, jakou formou budou tyto informace návštěvníkům podány.

Výrazové prostředky, s nimiž projekt pracuje, odpovídají trendu vytvořit komunikativní, mnohavrstevnatou výstavu, oslovující široké spektrum návštěvníků různého věku, vzdělání i zájmů. Příběhy chceme „vyprávět“ formou klasickou i virtuálními efekty, statickými exponáty i dynamickou interaktivní prezentací umožňující vstoupit do „dějů“, a v neposlední řadě klasickými mechanickými prostředky dovolujícími člověku je ovládat. Návštěvník dostává možnost pasivně vnímat i aktivně se zapojit, dát se poučit i hrát si, přijmout lakonickou informaci i získat odpovědi „do detailu“. K podstatným vlastnostem připravované expozice patří možnost dotýkat se, mechanicky ovládat modely, ovlivňovat virtuální efekty, zažít nepředvídané spolu s krátkými, jasnými základními informacemi textovými, pomáhajícími orientaci v čase a tématu. Pro ty, kteří projevují hlubší zájem, bude připraven zdroj v podobě informačních databází, umístěných v různých tematických zastaveních. Součástí menu databáze budou i PC hry k jednotlivým tématům, připravené pro různé věkové kategorie (kvízy, puzzle apod.). Naším cílem je provést návštěvníka historií Klášterce, jeho obyvatel i jeho okolím se všemi aspekty, které k životu patří prostřednictvím vyvážené prezentace, bohaté na vjemy, nepřesycené texty, schopné poskytnout zážitek i informaci (edutaiment), překvapit.

Expozice bude rozdělena do několika tematických celků:

Historie města

Vezmeme-li v úvahu, že první zmínky o Klášterci a jeho vzniku se datují mezi roky 1150–1250, je jasné, že expozice věnovaná historii města a jeho památkám včetně okolních hradů město obklopujícím, bude výrazově, obsahově i pojetím velmi výpravná. Své místo zde najdou události pro město významné i příběhy osobností, jejichž osud ovlivnil historii.

Návrh expozice místnosti "Historie"

       

Odsuny

Téma pro české pohraničí obecně dodnes velmi aktuální, ne zcela jednoznačně chápané i přijímané na obou stranách hranice, u nás zejména v místech s historicky kdysi silnou německou menšinou. Dosud funguje výraz „odsun“ jako stigma, které nebylo vzájemně úplně zapomenuto, ani „odpuštěno“. My však k tématu „Odsunů“ nepřistupujeme v užším slova smyslu, vždyť nejde jen o odsuny spojené s Mnichovem a výsledkem 2. světové války. V této kapitole chceme přiblížit návštěvníkům, v širších souvislostech i historickém kontextu, osídlování tohoto kouta naší země, přesuny národů, kolonizaci, migraci, vysídlení i odsuny. Zájemci o hlubší poznání mají možnost prostřednictvím databáze jít do větších podrobností, a poznat tak nejen válečné období ale ve zkratce celou dlouhou časovou osu více než dvoutisícileté historie přesunů národů. Toto téma bylo již z větší části zpracováno a prezentováno výstavou s názvem Lidé – osudy – vzpomínky, jejíž vernisáž proběhla v galerii Kryt 1.6.2018.

Návrh expozice místnosti "Odsuny"

       

Příroda a okolí

Město Klášterec se nachází v malebném údolí řeky Ohře, kdy na jihu se rozprostírají Doupovské hory, na severu Krušné hory. V těchto geologicky odlišných oblastech lze najít nespočet rarit jak v oblasti flory, tak také fauny.

Návrh expozice místnosti "Příroda a okolí"

       

Řemesla a výroba

Expozice věnovaná historii i současnosti řemesel a průmyslové výroby.

Legendy a pověsti

V podzemním podlaží najde návštěvník i kus „nadpřirozeného světa“, který je spojen s místními legendami. Podkroví domu bude sloužit jako konferenční místnost a zároveň bude prostorem pro krátkodobé výstavy.

Návrh expozice místnosti "Historie 2"

       

 

Vizualizaci poskytnul:

Generální projektant: M Plus spol. s r. o. / Projekt expozice: M Plus spol. s r. o. / Architekt: MgA. Jakub Turek / Libreto: JUDr. Kateřina Soukupová /
Objednatel: Město Klášterec nad Ohří / Místo: Weberův dům /
Akce: Komplexní design expozice jakožto podklad pro realizaci městského muzea v Klášterci nad Ohří
Obsah: interiér expozice
Datum: 30/7/2017

Jan Mikoláš Weber

Jan Mikoláš Weber (Johann Nikolaus Weber) se narodil 26. ledna 1734 v Lützelsteinu v dolním Alsasku jako syn lesníka (hajného). V devíti letech přišel do Pfalzburgu, aby se naučil francouzsky. Po konfirmaci navštěvoval latinskou školu v Rappoltsweieru a vyučil se u svého otce, později na dvoře ve Zweibrückenu, lesnickému řemeslu. Po tři roky doprovázel Německem mladého barona ze Steincallenfelsu. Osm let byl dvorním myslivcem ve Zweibrückenu, a roku 1757 byl dokonce poslán vévodou do Paříže, aby se zúčastnil královských honů. 12. ledna 1759 nastoupil službu v Rappoltsweileru a prošel všemi stupni služby od lovce po lesníka, lesního správce a lesmistra (3. října 1779).

Hrabě František Josef Thun se poznal s Weberem v Alsasku, ocenil jeho schopnosti a nabídl mu, aby se stal jeho vrchním lesmistrem v Čechách. To bylo v létě roku 1782.
1. srpna téhož roku byl již pro Webera vystaven „přijímací dekret“. V únoru roku 1784 cestoval Weber do Vídně a následně přišel do Čech. Ve Vídni se v roce 1784 zhostil dělení panství mezi tři hraběcí bratry k nejlepší spokojenosti zúčastněných. Dle rozhodnutí hraběte, Weber jen nově pronajal panské dvory a na panstvích Klášterec, Benešov a Pětipsy nahradil robotu peněžními dávkami. Speciální pozornost věnoval chovu ovcí, poprvé zasel červený jetel na panském dvoře v Černýši a údajně měl v naší vlasti podporovat pěstování brambor. Zakládal školky s ušlechtilými ovocnými stromy a byl zakladatelem regulované lesní kultury. V aktivní službě zůstal Weber pouze do roku 1788.

10. března 1788 sepsal ještě detailní zprávu hraběti o vykopávání pařezů a kořenů, dále o zužitkování dřeva. Přátelské vztahy k panství byly stroze ukončeny. Po smrti jeho druhé ženy (1792) zapsal do svého deníku: “Bohužel odcházím ze světa tak, jak jsem do něj vstoupil, a neodnáším si s sebou více než útěchu, že jsem byl čestným člověkem; to je vše, čeho jsem dokázal dosáhnout.“

Přesto před ním leželo ještě velké dílo. Roku 1793 se Weber rozhodl založit na své vlastní náklady porcelánku. Celou zimu 1793–1794 s různými úspěchy probíhaly snahy o výrobu porcelánu. Mezitím byly v grotě vrchnostenského zámeckého parku postaveny muflové pece, v soukromých domech bylo vytáčeno a formováno nádobí. Povedlo se vyrobit jen fialovorůžový šálek s nápisem „Vivat Böhmen“. Ve velkém speciálním díle Hanse Meyera „Böhmisches Porzellan und Steingut“ (Český porcelán a kamenina) se však píše: „Tento šálek není jen nejstarším výrobkem z Klášterce, nýbrž je zajímavý také tím, že slouží jako příklad toho, že se podařilo zachovat první pokusný výrobek porcelánky. Lze tak pozorovat, že výrobce vynaložil při práci velkou snahu a pečlivost.“



Když Weber objevil lepší surovinu, postavil na místě opuštěné loretánské kaple, pozdějším místě staré porcelánky, novou výpalnou pec. Tam došlo k prvnímu výpalu 18. dubna 1794. V „deníku o událostech mé doby“ informoval farář Franz Petran: „Dnes došlo k prvnímu výpalu porcelánu, jehož výrobcem je Weber. Formy se částečně taví a kazí. – Střepy přinášejí štěstí – je v tom tedy velká naděje.“ Posledními slovy Petran naznačil, že hmota je dostatečně pevná, tudíž při odborném zacházení existuje naděje na úspěch. Weber byl tudíž zakladatelem první porcelánky v Klášterci.

Zpočátku se hrabě Thun na podniku taktéž podílel. Když ale viděl, jaké těžkosti přináší vybudování porcelánky, stáhl se od celého projektu zpět a přenechal ho Weberovi na jeho vlastní náklady. Weber bojoval s velkými potížemi. Musel si nejprve sehnat zkušené výrobce. Teprve 18. dubna 1795 mohl Petran napsat do deníku: „Weber dnes vypálil porcelán, který by se mohl dobře dařit.“ Porcelán byl docela zdařilý, ale Weber se ocitl v dluzích. Rozhodl se tudíž, že podnik pronajme. Díky těžkým finančním ztrátám, byl Weber stále více roztrpčen. Vztahy s hrabětem Thunem se od té doby silně změnily. Obdržel dokonce ještě titul hospodářského rady a inspektora, ale již 18. prosince 1800 psal farář Petran ve svém deníku: „Hrabě napsal Weberovi své rozloučení s tím, že se má upustit od obchodů.“ Nyní byl Weber ještě více rozhořčen a odcestoval do své domoviny, aby se tam zotavil. Nalezl tam však věčný klid. 24. srpna 1801 zemřel Johann Nikolaus Weber v Reichenweiheru v Alsasku.

4. listopadu 1800 zapsal Petran následující poznámku: „Hrabě chtěl od Webera podnik odkoupit a kapitál doživotně úročit jeho dětem pěti procenty. To však zůstalo nenaplněno. Teprve 20. března 1820 byla porcelánka definitivně převzata do vrchnostenské správy, a teprve poté, dávno po Weberově smrti, byly uzavřeny smlouvy s panstvem, které samo vedlo podnik.

Kontakty

Adresa:

Chomutovská 120
431 51 Klášterec nad Ohří
Česká republika [CZ]
GPS: Loc: 50.3867025N, 13.1791450E

 

Kancelář:

Chomutovská 1
431 51 Klášterec nad Ohří
Česká republika

 

Kontaktní osoba:

Mgr. Kristýna Sladomelová
Vedoucí střediska
Mob.: +420 724 503 284
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Rychlé kontakty

Kultura Klášterec nad Ohří
Mob.: +420 602 194 099
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zámek Klášterec nad Ohří
Mob: +420 720 732 404
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kino Egerie
Mob.: +420 607 648 697
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kulturní dům
Mob.: +420 730 193 735
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Městská knihovna
Mob.: +420 774 404 488
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Weberův dům
Mob: +420 724 503 284
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.